JAKÉ BENEFITY A NEGATIVA NÁM PŘINÁŠÍ TRADIČNÍ VYSOČINA?
Předně bych chtěl zdůraznit, že jsem zastáncem pravidla cca 80:20, kdy je z většiny konzumována zdraví prospěšnější strava a zbyde tam prostor i na tu méně prospěšnou 😉 Žádná potravina není špatná, jen její množství.
Co obsahuje průměrně 100g salámu vysočiny?
- 20g bílkovin
- 2 g sacharidů
- 40g tuku
- 435 kcal (1 820 kj)
Vysočina obsahuje slušné množství BÍLKOVIN. Denní potřeba bílkovin průměrného nesportujícího 80 kg muže je cca 65 - 80g bílkovin v závislosti na hmotnosti, výdeji enegie jedince a dalších proměnných (uvádí se cca 0,8-1g bílkovin/kg hmotnosti). 100g vysočiny mu tak pokryje 1/3 - 1/4 denní dávky bílkovin.
Obsahuje však i poměrně vysoké množství TUKU. V souladu s výživovými cíli pro Evropu dle WHO by celkový podíl tuku v energetickém příjmu osoby neměl překročit 30% (tzn. u lehce pracujících dospělých je to cca 70g tuku/den). Pokud tedy průměrný jedinec sní 100g vysočiny, vyčerpá tím jen touto potravinou více než polovinu své denní dávky tuků (tuk na talíři se však automaticky nerovná tuku okolo Vašeho pasu).
Uzeniny obsahují vysoké množství SOLI. Ve 100g vysočiny jí naleznete cca 3-4g. Doporučená denní dávka soli dle Společnosti pro výživu je u zdravého jedince 5-6g soli/den. Ve 100g vysočiny tedy přijmete hned polovinu doporučené denní dávky. Běžná populace přijme za den až rizikových 15 g soli!
Vysočina se řídí svým složením vyhláškou č. 69/2016. Ta určuje, že vysočina musí obsahovat minimálně 13% obsahu čistých svalových bílkovin a max 50% obsah tuku. Základní surovinou pro její výrobu je hovězí a vepřové maso.
Ve 100g vysočiny nalezneme cca 40g tuků, kdy z toho nasycené mastné kyseliny tvoří 14g. V souladu s výživovými cíli pro Evropu dle WHO by příjem nasycených mastných kyselin v naší stravě měl být nižší než 10% (20g) z celkového našeho energetického příjmu. Ve 100g vysočiny tedy přijmeme cca 2/3 doporučeného množství nasycených mastných kyselin a zbývá tak už jen 1/3, kterou můžeme přijmout z dalších potravin. Většinou ale průměrný jedinec v rámci dne zkonzumuje mnohem více,než jen oněch 10%.
V souvislosti s tím v roce 2015 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlášení, že pouhých 50g uzeniny, konzervovaných a jinak zpracovaných masných výrobků denně zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva o 17%!! Prohlášení vzniklo na základě výsledků z cca 800 studií. Zde bych se řídil pravidlem všeho s mírou - pokud si občas dáte trochu uzenin, tak se to na Vašem zdraví výrazněji neprojeví - konzumujete-li však uzeniny každodenně, navíc ve vyšším množství, tato rizika Vám reálně hrozí. Zdravotní rizika umocňuje velmi malé množství vlákniny ve stravě průměrného Čecha.
Benefitem vysočiny je vyšší množství bílkovin, obsah vitaminu B12 a některých minerálů (zinek, železo).
Mezi negativa patří také to, že vysočina od většiny výrobců obsahuje ve složení i E250, tedy dusitan sodný. Dusitany obsažené v masných výrobcích mohou vést ke vzniku malého množství silně karcinogenních nitrosloučenin (zdroj https://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek/E250). Pozitivum těchto dusitanů můžeme najít v tom, že chrání výrobek před bakteriemi Clostridium botulinum.
Jaké je tedy resumé? Vysočina (a podobné trvanlivé salámy) přináší nejen negativa, ale i benefity. Mezi negativa patří vysoké množství tuku, nasycených mastných kyselin, soli, dusitanu sodného a výraznějšího zvýšení rizik karcinomů při pravidelné konzumaci. Mezi benefity pak patří vysoké množství bílkovin, obsah vitaminu B12, minerálů železa a zinku.
Není špatné potraviny, ale jejího množství - dáte-li si občas vysočinu a jiné uzeniny, významnou paseku Vám to v těle nenadělá. Při pravidelné konzumaci vyššího množství zpracovaných masných výrobků si však můžete zakládat na výrazné zdravotní problémy, což je kolikrát umocněno sedavým způsobem života. Pokladete-li si pár kolečky vysočiny třeba zapečené kuřecí maso se sýrem v troubě, abyste zvýraznili jeho chuť, nejedná se o žádnou katastrofu...
Aneb chutně, zdravě, jednoduše...